záclona tak krátká, je jí vidět do oken když chodí spát
má tam ten nejkrásnější výhled na zapadající slunce, když jeho barva mizí tak rychle a všechno ztrácí poslední kousky tepla
bere si je zpátky
mě ale vůbec nehřeje
ty existence, se kterými se setkávám s ní, zbyla z nich už jen ta (lids)kost, nic víc
vůbec n i c
zamrzlé rány
rozehřívající rána