jsem doopravdy tak
neschopna být v (blíz)kosti někoho dlouho, jsem nesnesitelná a vše je mi nesnesitelno
tak se dusím
úplně odlišnými po hledy
jako bych koukala přes kaleidoskop a ty jsi za(s)lepena vším tím zbytečným
neskutenčně zbytečný m
možná jsi jen larva motýla a jednou i ta larva pukne
je někdy někdo, kdo v ní zůstane?
třeba jsem v ní i já, jen má jiný povrch, jako kůra platanu
nebo listy uschlého jmelí
a nikdy se doopravdy neotevře, jak se to vlastně dělá? Vždyť se tím vysype tolik krás, vlastně nekrás a v tom je to (kou)zlo/?/