členité
ostrůvky
zalité horkou krví pálí na dotek
slunce ti jich vtiskne tisíc do kůže
cítím zvláštní příchuť smutku po dlouhý době
když za oknem sedí schouleně ptáček a zpívá si
já zase neumím brečet
achjo
břichem nám po nocích duní symfonie Hlad
je vlastně hrozně krásně ve spánku
odejdeš
na chvíli
nikam
Žádné komentáře:
Okomentovat